8. Etapa: Sestriere – Sauze d´Oulx

Poslední den, poslední etapa, už jen 64km a konec. Jenže limit 6,5h ještě naznačoval, že to nebude úplně zadarmo. Ráno nás zase vyvezla ze Sestriere lanovka o 700m do 2700m, odkud byl měřený sjezd na 10km. Paráda, celý se to dalo jet. Trunda bohužel najel jen zlomek sekund, takže se plánoval velký souboj na poslední měřenej úsek. Etapa na závěr už byla opravdu téměř celá jezdivá, řekl bych až moc lehká v porovnání s posledními dny, kopce jen dva na hodinu, žádný extrémy, snad jen cílový kopec nemusel být tak strmej, takže poslední 4km do cíle byly zase na „kašpárka“. Nejzajímavější bylo ale sledovat poslední měřenou RZ, kde na defektícího Trundu čekal španěl, aby si v měřeném úseku pohlídal několikasekundový náskok. Do celého kopce bylo vidět, takže jsem si dole na bufetu vychutnával souboj o vítězství. Kluci si dávali neskutečně, Trunda bojoval opravdu srdnatě, ale nestačilo to, ke všemu na konci RZ ještě zadefektil. Velká škoda, jsem zvědavej, jestli to zkusí na potřetí. Šibal uhájil třetí místo. Další pořadí do našeho odjezdu neviselo, ale kluci se ve třetí desítce určitě udrželi. Nejlíp skončil ke konci už nemocný Ondra Bílek.

Co říci závěrem? Ironbike mě osobně prakticky ve všem zaskočil. Absolutní extrémnost tratí, neskutečně dlouhé dny, složité hodnocení, které se v průběhu etap nebo po etapách často zdánlivě bezdůvodně mění. Na druhou stranu překrásná krajina, stovka nadšených stejně poblázněných lidí, stálé a teplé počasí, výborná parta, životní zážitky…

Ironbike je skutečně něco jinýho, závodit se tady prakticky nedá, jednak kvůli samotné délce etap (skoro každá měla kolem 9ti hodin), ale především díky nejasným a často později se měnícím pravidlům hodnocení. Je to ale obrovská výzva jen to dokončit. Vždyť za týden máme na kole přes 50h. Člověk se musel letos vyškrábat přes dvě třítisícovky a 11 dvoutisícovek. Menších kopců nepočítaně.

Pro cyklistu asi nejdrsnější je mnohahodinové tlačení či nošení kola v místech, kde normální lidé používají pohorky a turistické hůlky. Tretry jsou na vyhození, přesto myslím, že nikdo nelituje ani na okamžik.

Ironbike je opravdu tak trochu jiný závod…

Kompletní fotogalerie ze závodu: